fbpx

Lukáš, 25 let, středně těžká mentální retardace v kombinaci s pohybovým postižením, prodělal onkologické onemocnění

Lukáš začal docházet do Stacionáře Vlaštovka jako nechodící dvou a půl leté dítě. Díky pravidelné fyzioterapii se nám povedlo Lukáše brzy rozchodit, docházka do stacionáře však potřebnou dobu netrvala. V té době byla horní věková hranice klientů 7 let a když je Luky dovršil, vhodnou alternativou se zdála škola pro děti se specifickými potřebami.

V té si skutečně odchodil povinnou školní docházku, a protože se mezitím zvýšila věková hranice pro klienty našeho stacionáře na 26 let, mohl Luky začít opět docházet k nám. Kdyby k této změně nedošlo, velmi pravděpodobně by tehdy osmnáctiletý Lukáš musel zůstat doma s rodiči, ztratil by kontakt se sociálním prostředím a neměl by dostatek podnětů pro další rozvoj. Přestože jeho rodiče péči o něj zvládají výborně a do péče se zapojuje celá rodina, i oni potřebují prostor pro naplnění svých potřeb a přestože je Luky handicapovaný, i on potřebuje trávit čas mimo zázemí domova.

Lukáš je velmi přátelské povahy a s ohledem na jeho postižení lze říct, že je také velmi obratný a v obsluze samostatný. Je také velký bojovník – ve 14 letech vyhrál nad onkologickým onemocněním. Je mu však současné době 25 let a opět se přiblížil moment, který už jednou zažil. Už podruhé v jeho životě hrozí, že přijde o pracně nabyté sociální dovednosti a jeho rodina čelí otázce, jak zvládnout 24 hodinovou péči o handicapovaného syna. Dalším řešením už by pak byl jen trvalý pobyt v některém z ústavů. Nový stacionář s rozšířenou horní věkovou hranicí je pro něj jedinou šancí na pokračování režimu, na který je zvyklý.

Luky byl také součástí benefičního kalendáře Na výletě pro Vlaštovku. Den, který s ním strávili, popisují bratři Sukupovi na www.navyleteprovlastovku.cz

Pracovníci Stacionáře Vlaštovka jsou pro klienty druhou rodinou, což se projevilo také v další krizové situaci, kterou Lukyho rodina zažila. V červnu 2021 poškodilo jejich dům tornádo, a tak Luky na čas přišel o domácí zázemí. Tehdy však napnuly veškeré síly pracovnice stacionáře a Lukáše si braly na víkendy k sobě domů, aby jeho rodiče měli možnost opravit poškozený dům. Dnes už rodina bydlí v částečně opraveném domě spolu a své naděje upíná směrem k novému Stacionáři Vlaštovka.

Centrum pro rodinu a sociální péči Hodonín, z. s. | © Copyright 2022 | Patrikorsak.cz |