Jedná se o denní stacionář pro těžce handicapované klienty od narození do šestadvaceti let, který v současnosti čelí výzvě přesunout provoz ze stávající budovy v katastrofálním stavu do nových, velkorysých a moderních prostor. Přestavba v loňském roce pro tento účel zakoupené budovy vyjde téměř na 80 000 000 Kč a stále ještě asi 15 000 000 Kč chybí. Přestavba však již byla zahájena a hotova by měla být do konce roku 2023.

Když stál Petr na začátku července na startu extrémního závodu, nebylo jisté, jestli závod vůbec dokončí. Do závodu nešel s cílem vyhrát, ale porvat se s fyzicky náročnou výzvou. Co nic nestojí, za nic nestojí – v duchu tohoto hesla přes bolesti, únavu a poruchy kola každé ráno brzo vstal a v extrémním vedru, dešti, blátě, vysokých i táhlých kopcích bojoval, aby mu odměnou byly vydřené kilometry i krásné výhledy. 

DEN PRVNÍ – NEDĚLE 3. 7. 2022

Východ Slovenska dnes trápí velká vedra, která jsou únavná sama o sobě, natož při extrémním fyzickém výkonu. Mám v tuto chvíli za sebou už první kilometry severní trasy, cestu si budu muset dobře rozvrhnout. 

Na Slovensku jsou v některých oblastech důrazná varování před medvědy – v několikasetkilometrovém úseku nesmí jet závodníci v noci, je třeba dodržet pauzu od 21 do 6 hodin ráno a musíme nocovat vždy v obydlené oblasti.

DEN DRUHÝ – PONDĚLÍ 4. 7. 2022

Za první čtyři hodiny dnešní cesty jsem vypil už 5 litrů vody, na kole další 4 litry, ale do večera mi to asi stačit nebude. Za sebou mám dva brody, ze kterých je však minimum fotek publikovatelných. Vezeme si s sebou všichni závodníci minimum věcí, a tak prostě nemůžeme plýtvat oblečením na brod!

DEN ČTVRTÝ – STŘEDA 6. 7. 2022

Včera jsem se dvakrát vymlel po cestě z kopce na kluzkém mokrém terénu, po jednom pádu jsem si musel opravit přehazovačku. Celkem jsem ujel 126 km (při převýšení 3 000 m), ale ne všechno se dá počítat do trasy. Občas jsem si něco oproti trase závodu zajel…

DEN ŠESTÝ – PÁTEK 8. 7. 2022

Odpoledne nakonec vygradovalo ještě do úplně jiných rozměrů – sotva jsem vyjel z CP, dvakrát jsem píchnul a k tomu mi pak i praskl drát u přehazovačky na zadním kole. Domluvil jsem si servis ve Vizovicích, kde mi přislíbili opravu v jakoukoliv noční hodinu. Tam jsem však nakonec vůbec nedorazil…

Kolem osmé, deváté večer už jsem byl natolik vyčerpaný, že jsem poslední kopec před Vizovicemi další cestu vzdal. Ujel jsem sice jen nějakých 80 km s převýšením 2 300 m, jenomže z těch 80 km byla drtivá většina v blátě, což jsou prostě velmi nepříjemné podmínky. Blátem tlačit nahoru, v blátě pěšky balancovat dolů. Nocuji na fotbalovém hřišti a nabírám síly do dalšího boje, tentokrát už po České republice.

DEN OSMÝ – NEDĚLE 10. 7. 2022

Včera ráno mě trápil zadek a i když náhodou přestal blátivý terén, stejně jsem šel dál pěšky, protože na kolo jsem prostě nedokázal sednout. To bohužel nebyly nejhorší problémy včerejšího dne. Rozpadl se mi ořech v zadním náboji a tím pádem se z kola stala v podstatě koloběžka. Opravdu netuším, zda mi někde dokáží kolo rychle opravit a kolik další dovolené z práce mě to bude stát. Docela vážně si pohrávám s myšlenkou, že to možná budu muset celé vzdát a do cíle nedorazím.

DEN DEVÁTÝ – PONDĚLÍ 11. 7. 2022

Je to neuvěřitelné, ale podařilo se mi domluvit v Bruntále u Miloslava Hrušky expresní opravu. Náhradní díl není k mání, vypadalo to, že budu den nebo dva dny čekat, ale pan Hruška rozebral jiné kolo, díl vyměnil a kolem oběda zas budu moci vyrazit. To je prostě neuvěřitelné, jak při mě stojí všichni svatí! Jsem obrovsky vděčný za tuto pomoc.

DEN DESÁTÝ – ÚTERÝ 12. 7. 2022

Hraje proti mně nejenom čas, ale i zdraví. Abych závod dokončil do příštího pondělí (v úterý dorazil domů, ve středu šel do práce), potřebuju denně ujet okolo 100 – 120 km. Už dnes se to bohužel opět nedařilo, pokořil jsem jen něco přes 80 km. Trasa vede lesními stezkami, které se na kole špatně sjíždí a především se ozývají různé potíže spojené s předchozími opakovanými pády.

Na cestě mě ale neustále provází různé krásné projevy dobroty a lidskosti, které mě ženou kupředu. Dnes přespávám v zahradní chatce paní, kterou jsem potkal na trase a která mi nabídla nocleh.